Historie a současnost školy

Vznik

Škola v Písnici má bohatou historii. Za vznik školy je považován rok 1885, kdy byla prohlášena za samostatnou. V kronice obecné školy je o tomto období napsáno toto: „Mládež zdejší školou povinná docházela od dávna do Břežanské školy až do roku 1882. Na to byla zřízena v obci Písnice expositura „v zimních měsících“, pod dozorem správy Břežanské. Školní světnice pronajmuta místní školní radou od pana Jana Měkoty v Písnice č. 34 za roční nájemné 60 zlatých. Rokem 1885 byla zdejší expositura prohlášena za školu samostatnou a jejím prozatímním správcem ustanoven Slavnou c. k. okresní školní radou na Královských Vinohradech, dekretem z dne 20. prosince 1884 č. 1015 pan Josef Šauer.

Svěcení školy

Posvěcení nové školní budovy proběhlo 15. července 1888. V kronice se o této události píše: „Slavnost tu vytčena konala se za velkého účastenství nejen zdejšího, ale i vůkolního občanstva za neobyčejně krásné povětrnosti, při níž naše víska v pravém svátečním hávu se ukázala a zvlášť slavobrána před školní budovou pouze z lípových kvetoucích ratolestí urobena, poutala nemálo pozornost přítomných.

Ke druhé hodině odpolední ohlašovaly rány z hmoždířů příjezd posvětitele Důstojného pana faráře Karla Boettchera, v jehož průvodu nalézali se: zástupce c. k. okresního hejtmana pan Josef Stříbrný, c. k. místodržitelský koncipista a páni učitelé Modřanští. Po velebné modlitbě ubíral se celý průvod za zpěvu a hudby: „Zdrávas dcero, Boha Otce“, ku nové školní budově. Zde Důstojného Pána a všechny přítomné hosty uvítala s vřelým oslovením žákyně III. oddělení Viléma Novákova, po kterémž oslovení přednesl Důstojný Pan farář tak vzletnou a dojemnou řeč, vylíčiv přednosti řádné školy, poměr školy k Bohu, vlasti, králi, národu, – při níž snad ani jediné oko nezůstalo nezarosené, – načež započalo svěcení školní budovy vně i uvnitř. “

Emanuel Muchka

Další významnou událostí v historii školy byl příchod Emanuela Muchky v roce 1909, kdy byl ustanoven zatímním učitelem I. Třídy. Řídícím učitelem byl jmenován definitivně 10. května 1913. Emanuel Muchka je bezesporu nejvýznamnější osobnost, která přispěla k celkovému rozvoji školy, v celé její dlouhé historii a to nejen tím, že zejména jeho zásluhou byla školní budova v roce 1933 rozšířena o nástavbu, v kronice se po jeho nastoupení do funkce řídícího učitele školy dočtete:
„Řídící učitel při svém nastoupení obdržel od svého předchůdce pouze 12 K co zbytek paušálu na topení a čištění ve škole, připadající mu za dobu od 1. května do 13. července 1913.

Řídící učitel k těmto 12 K přidal svých 28 K a daroval je chudé mládeži písnické. Za peníze ty koupil řídící učitel různé sešity a rozdal je u přítomnosti pana učitele Václava Kletečky chudým dětem. Zahrádku před školou dal řídící učitel též svým nákladem zříditi.

Též věnoval škole zdejší 6 obrázků v zasklených rámcích ku vyučování zeměpisnému. Škola zdejší totiž neměla žádného rámce zaskleného.
První radní a člen místní školní rady pan Josef Procházka daroval škole zdejší 1 včely a sice z toho důvodu, že prý školní včely letos zhynuly.“

O celkovém stavu školy po roce působení Emanuela Muchky se píše ve zprávě pana Josefa Libického, c. k. okresního školního inspektora ze dne 8. června 1914 toto:
„1.) Budova školní jest v úplném pořádku. 2.) Čistota a výzdoba školy velmi dobrá. 3.) Pomůcky ku vyučování uloženy bedlivě a užívá se jich velmi pilně. 4.) Úřední spisy shledány vesměs v pořádku vzorném. 5.) Školní docházka velmi pilná. 6.) Kázeň dětí velmi dobrá. 7.) Úkoly opravovány svědomitě a včas. 8.) Klasifikace děje správně. 9.) Methoda vyučovací byla zcela vhodná, píle sboru vytrvalá a součinnost příkladná. 10.) Učitelé mají na zřeteli důstojnost svého stavu a povolání. Celkový stav školy je tudíž velmi dobrý. “

Pamětní deska - Emanuel Muchka

Školní aktivity

Důkaz o tom, že děti měly školní docházku zpříjemněnou řadou výletů či jiných aktivit, můžete najít v kronice nespočet. Níže je zachyceno něco málo ze školních aktivit dětí, tak jak je popisuje školní kronika, některé z nich jsou z našeho dnešního pohledu velmi úsměvné:

„V měsíci květnu 1926 bylo zde veliké množství chroustů. Chrousty ničily školní děti ve školní zahradě i v zahradách svých. Aby zabráněno bylo rozšíření se mandelinky bramborové i jiných živočišných škůdců rostlinných, vykonal jsem (E. Muchka) dne 16. května 1926 poučnou přednášku o škůdcích rostlinných, hlavně o mandelince bramborové. „,

„Školní děti poslouchaly každou sobotu odpoledne radiový rozhlas. Děti se vždy těšily na tuto sobotní odpolední půlhodinku pro mládež. „
„Dne 24. dubna 1929 děti I. B a II. Třídy památný Nový hrad u Kunratic. Řídící učitel vysvětlil na místě vznik a zánik hradu. Odpoledne děti příjemně se pobavily projížďkou lodičkami na rybníku zvaném „Ve mlýně “.

Sibiřské mrazy

O tom, že né vždy bylo možné řádně plnit školní docházku, a to zejména v zimě, se dočtete níže, kdy školní kronika popisuje zimu v roce 1929:
„Letošní zima byla velmi krutá. Celý měsíc prosinec leden až do dubna velmi mrzlo. V lednu a únoru napadlo nesmírné množství sněhu. Dne 4. 2. byl mráz 32 °C. Dne 11. 2. byl mráz 36,6 °C. V tomto zimním počasí užily děti klouzačky a sáňkování. Cholupické děti nemohly do školy protože jim cesta zapadala. Bylo zde na 2 metry sněhu. Ptactvo mrzlo, zvěř hynula hladem i mrazem a kůra u stromů pukala. Školní studna ač velmi pečlivě obalena, zamrzla a celá praskla. Mnoho stromů ve školní zahradě pomrzlo.

Ve II. Třídě bylo ráno před vyučováním mrazivo, teploměr ukazoval 4 až 5 °C mrazu. Nebylo vytápěním docíleno v této třídě více než 13 °C. Dětem při vyučování bylo zima. V I. třídě zima nebyla, třída dala se dobře vytopiti. Cestování bylo skoro nemožné. Byly obrovské závěje sněhu, kola vozů přimrzávala. Doprava po železnicích byla velmi obtížná. Vlaky se opožďovaly, protože musel se z kolejí odstraňovati sníh. Mnoho lidí roznemohlo se na chřipku a mnoho lidí pomrzlo. Na hřbitovech v Praze byly márnice přeplněny a nestačilo se pohřbívati.“

Kolaudace nástavby školy

Dne 27. října 1933 nastal významný den v historii školy, neboť byla kolaudována nástavba školy, o kterou se významně přičinil řídící učitel Emanuel Muchka, jak se můžeme dočíst ve školní kronice:
„Od roku 1929 propagoval jsem v místní školní radě v Písnici za spolupůsobení předsedy místní školní rady pana Jana Malkusa stavbu školy v Písnici. Všichni členové m. š. rady byli pro nástavbu staré školy, jen zástupce obce Cholupic pan Bohumil Šafránek z rozkazu obce Cholupic stavěl se vždy proti. Ve schůzi m. š. rady, která se konala dne 17. dubna 1932, byla nástavba školy odhlasována.

Nástavba budovy stála 380 tisíc, nábytek a různá zařízení 30 tisíc, oprava její 7 tisíc a poplatek panu projektantovi 18 tisíc korun. Vše stálo celkem 435 tisíc korun československých. Stavbu provedl velmi zdařile stavitel a architekt z Král. Vinohradů pan Miroslav Smlsal. “

Slavnostní otevření školní budovy se konalo o 5 dní dříve v neděli dne 22. října 1933 a v obecní kronice se o ní píše toto:
„Ve chvílích hmotného nedostatku vyrostla po velikém úsilí a obětavé práci moderně zařízená škola, která dne 22. října 1933 byla veřejně odevzdána svému účelu. Skutečné slavnosti, pořádané před školní budovou, předcházel průvod obcí a pietní vzpomínka u pomníku padlých vojínů ve světové válce, věnována všem hrdinům ze světové války.

Obecní starosta pan Bohumil Smolík odevzdal řediteli školy panu E. Muchkovi klíče od nové školy a poděkoval mu jménem obce za vše, co pro obec a školu v Písnici za 20 let jeho působení v Písnici vykonal. Ku konci poděkoval předseda místní školní rady všem těm, kteří dobyli si zásluh o postavení Písnické školy.“

V poslední době se objevují v médiích informace o tom, jak na tom jsou první třídy špatně s počtem prvňáčků či jak slabé jsou vědomosti dětí. Že obdobné problémy existovaly již v dobách první republiky se můžete dočíst zde (1, 2) v článcích z dobového tisku.